Dva měsíce v kuse, nebo volno rozložené do celého roku?

Frankofonní část Belgie od roku 2022 zkrátila hlavní prázdniny z devíti týdnů na sedm a prodloužila podzimní i karnevalové volno z jednoho týdne na dva. Počet vyučovacích dnů zůstal stejný, volno se jen přerozdělilo. Vláda to zdůvodňovala únavou žáků a tím, že dlouhé léto prohlubuje rozdíly mezi dětmi.

Nezávislé vyhodnocení dodnes neexistuje. Po třech letech jsou učitelé rozdělení: někteří oceňují předvídatelný rytmus, jiní si stěžují, že souvislé sedmitýdenní bloky výuky jsou vyčerpávající. To jde přímo proti původnímu zdůvodnění reformy.

Největším reálným problémem se ukázalo něco jiného: Vlámsko změnu nepřevzalo. Rodiny s dětmi ve školách obou jazykových oblastí mají v některých letech mimo Vánoce nula společných prázdninových dnů. Pro Česko z toho plyne varování, že na termínech se musí shodnout všichni, nebo je změna spíš na obtíž.

Představa, že dlouhé léto smaže velkou část naučeného a nejvíc doplatí chudé děti, pochází hlavně z amerického výzkumu. Nejcitovanější závěr, že letní rozdíly vysvětlují až dvě třetiny propasti mezi bohatými a chudými žáky, se v novějších datech nepodařilo zopakovat.

Metodologická revize z roku 2019 ukázala, že velká část efektu vychází ze způsobu, jakým se testy škálují. Na týchž datech vycházel při jedné metodě pokles a při druhé růst. Rozsáhlé srovnání tří velkých datových sad z roku 2023 zjistilo, že většina závěrů se mezi testy neshoduje.

Nejlépe doložené zůstává dvojí. Matematika ztrácí přes léto víc než čtení. A hlavně, rozdíly mezi jednotlivými dětmi jsou obrovské: část žáků si přes prázdniny naopak polepší a chudoba ani původ vysvětlují jen pár procent toho, komu se jak daří. Navíc jde skoro výhradně o americká data, kde léto trvá jedenáct týdnů, takže se z nich těžko odvozuje něco o zkrácení z devíti týdnů na sedm.

Školní rok upravuje vyhláška číslo 16 z roku 2005. Zajímavé je, že hlavní prázdniny v ní nejsou nikde vymezené daty. Vyhláška jen říká, že období školního vyučování začíná 1. září a končí 30. června, a že hlavní prázdniny trvají od konce druhého pololetí do začátku nového roku. Dva měsíce v kuse jsou tedy důsledek, ne výslovné pravidlo.

Prakticky to znamená, že ke zkrácení léta by nebylo potřeba měnit odstavec o prázdninách. Stačilo by posunout začátek nebo konec školního vyučování a přidat dny jinam. Je to změna ministerské vyhlášky, ne zákona.

Model posunutých termínů podle regionů navíc v Česku už funguje. Jarní prázdniny se rotují v šesti skupinách okresů, aby se rozložil nápor na horská střediska. Přesně tuhle logiku používá Německo a Nizozemsko na letní prázdniny.